Svet-Stranek.cz
Astrofotografie - Jan Filip

Aladin:Amatérská astrofotografie

Aladin

Čas od času může být vhodné zjistit, co že se nám to vlastně všechno na snímku zachytilo. Porovnávaní s atlasy může být někdy příliš zdlouhavé a hlavně člověk si neustále musí uvědomovat, jak má orientován obraz na fotografii. Naštěstí jsou dnes už i programy, které toto zvládnou za nás. Jedním z nich je i tento program. Požadavky na něj jsou následující - mít nainstalován jazyk Java a mít připojení na internet.
Program, který zde budu popisovat, nese jméno Aladin. Je to vlastně interaktivní atlas hvězdné oblohy  a jeho hlavní výhodou je, že lze provést kalibraci na námi pořízený snímek, díky čemu získáme představu o tom, jaké duchařiny se nám podařilo na snímku zachytit.
Aladin lze stáhnou ZDE a nyní se podíváme na některé jeho základní funkce. Není cílem zde zachytit všechny funkce tohoto programu, zaměřím se hlavně na onu kalibraci a identifikaci objektů na na našem snímku.
Po spuštění programu se nám ukáže základní okno, do kterého si přetáhneme snímek, který potřebujeme identifikovat.


Obr.1 Základní okno programu

Jenom upozorňuji, že fotografie pro identifikaci by měla být ve formátu JPEG, popřípadě FITS. Po načtení fotografie, uvidíme něco podobného, jako na obrázku dále.


Obr.2 Fotografie k identifikaci

Nyní je nutné přepnou program do řežimu Multiview. To se provádí kliknutím na symbol pod fotografií, na snímku označen šipkou.


Obr. 3 Režim Multiview

V programu se nám otevře další okno, které si označíme (kliknutím myši) a v něm si otevřeme příslušný atlas.  Jako výchozí doporučuji možnost Optical.


Obr. 4 Výběr typu atlasu

Po načtení do příkazové řádky zadáme buďto katalogové označení objektu, nebo souřadnice pořízené fotografie. V tomto případě jsem zadal NGC 891.


Obr.5 Načtení příslušného místa v atlasu

Nyní se dostáváme ke stěžejní části, které je třeba věnovat pozornost a to je kalibrace. Pro správnou kalibraci nám postačí alespoň 3 místa na fotografii, která musíme označit nejprve na námi pořízené fotografii a potom v atlasu. Čím více míst, tím bude výsledek přesnější. Tuto funkci zapneme v menu Image - volba Astronometrical calibration... Nejdříve musíme označit náš snímek - v tomto případě je to ten vlevo. Pokud tak neučiníme, program nás obdaří varovnou hláškou: You must load a image before!


Obr.6 Zapnutí kalibrace snímku

Po spuštění se zobrazí následující okno. V něm dáme volbu: by matching star (zarovnání na hvězdy), ostatnímu nemusíme věnovat pozornost.


Obr.7 Kalibrační body

Jak jsem se zmínil, je vhodné zvolit alespoň tři body. Postupujeme tak, že si označíme jeden bod na naší fotografii a pak jeden v atlasu programu. Pokud potřebuje snímek posunout, musíme kliknout na symbol pan (fig.1) a pak při vlastním výběru kliknou zpět na select (fig.2).


Obr.8 Přepínání mezi výběrem bodu (hvězdy) a posuvem snímku

Po úspěšném zadání kalibračních bodů, zadáme volbu Create a tuto tabulku můžeme minimalizovat.


Obr.9 Potvrzení kalibračních bodů

Dalším krokem je volba mezi pouhým zarovnáním (Match scales) nebo zarovnáním a orientací (Match scales and orientation) . Osobně volím možnost druhou. Pokud budeme mít výchozí obrázek naši fotografii, atlas se tomu přizpůsobí a pokud ne, fotografie bude natočena dle atlasu.


Obr.10 Voba zarovnání a orientace

Tak a to nejtěžší je za námi. A jak dostaneme popis objektů na fotografii? Velice jednoduše. V menu výběr atlasu klikneme na Simbad (samozřejmě můžeme zvolit i jiný). Následně se nám otevře vrstva zobrazení právě s zvoleným tipem dat. Na obrázku znázorněna zelenou šipkou.


Obr.11 Vrstva s atlasem

Nyní si ukážeme, jak zapnout filtr tak,  aby se nám zobrazily základní popisky. Pokud chceme vědět nějaké další podrobnosti o objektu, podržíme cursor na něm déle a vyjedou nám podrobnosti. Textový filtr zapneme v menu Catalog - volba Predefined filters - Write objekt type.

Obr.12 Textový popis tipů objektů 

Co by se ještě mohlo hodit? Pokud potřebujeme více informací o daném objektu, popřípadě skupin objektů, lze si dané místo označit myší a držením levého tlačítka.  


Obr.13 Výběr místa, skupiny

Po uvolnění tlačítka se nám zobrazí v dolní části textové pole, kde jsou dostupné bližší informace, popřípadě dostupné odkazy na internetu.


Obr.14 Seznam vybraných objektů

Když už máme fotku zkalibrovanou, není na škodu si výsledek uložit. Pro další práci je dobré uložení ve formátu určeného pro tento program - výsledný soubor má příponu.aj. Můžeme samozřejmě zvolit tisk nebo uložení aktuální části zobrazovaného snímku. Tyto volby jsou však snad dostatečně jasné, takže tomu se dále věnovat nebudu. :)


Obr.15 Tabulka s možností uložení

A to by mohlo pro začátek stačit. Znova opakuji, že nebylo mým záměrem vyčerpat všechny možnosti tohoto programu, ale ukázat nejzákladnější operaci, jenž v něm využívám. 

návštěvníků stránky
celkem39 350
tento týden211
dnes34