Driftová metoda:Amatérská astrofotografie

Ustavení montáže driftovou  metodou

Nejprve si ujasníme pojmenování os u montáže. 

Obr.1 Popis os u montáže

Driftovou metodu vypracoval již v roce 1897 Scheiner. Ve všeobecnosti polární osa paralaktické montáže míří po hrubém nastavení jinam, než na severní světový pól. Chybu orientace montáže je možné rozložit na dvě složky: 

-chyba nastavení v azimutu

-chyba nastavení v elevaci

Je velmi přesnou metodou pro ustavení polární osy montáže. Zabere sice chvilku času, ale lze ji natrénovat tak, že to stihnete ještě za soumraku, než nastane astronomická noc a lze začít fotografovat. K realizaci budete potřebovat pointační okulár, který s vašim dalekohledem zajistí alespoň 100 násobné zvětšení. Pokud takový nemáte, lze použít ten co máte a předřadit před něj Barlow člen, který zvětšení znásobí (sice trochu na úkor kvality obrazu, ale to zde příliš nevadí)

Dále je třeba si ujasnit světové strany okuláru. Pohybujeme-li dalekohledem v rektascenzi, pohybuje se hvězda ve směru východ-západ. Konkrétní směr záleží na typu dalekohledu. Lze to zjistit tak, že vypneme pohon polární osy a hvězda se pohybuje k západu. Zapamatujme si tedy směry východ a západ.

Obdobně, při pohybu v deklinaci se hvězda v okuláru pohybuje ve směru sever, jih. Konkrétní směr zjistíme tak, že posuneme dalekohled ve směru rostoucí deklinace tj. k pólu . Hvězda se pak pohybuje v okuláru k jihu. Zapamatujme si tedy i směry sever a jih.

Orientaci v zorném poli okuláru je třeba dobře natrénovat, abychom si směry nepletli. Pak můžeme přistoupit k provádění driftové metody.

Nyní následuje popis ustavení polární osy pomocí driftové metody:

1. Postavte montáž na stativu do co možná nejvíce vodorovné polohy. Zaměřte polární osu co nejpřesněji pomocí polárního hledáčku (máte-li ho), nebo pomocí kompasu a nastavení zeměpisné šířky pozorovacího stanoviště na kloubu elevace (což je ale dosti nepřesné). Čím blíže správné poloze budete, tím kratší dobu vám potrvá přesné ustavení.

2.Nyní si vyberte hvězdu procházející zhruba meridiánem, v deklinaci okolo 0 až +20°. Zaměřte ji v dalekohledu a umístěte do průsečíku rysek v pointačním okuláru. Okulár natočte tak, aby se hvězda při pohybech dalekohledu v rektascenzi a v deklinaci pohybovala rovnoběžně s ryskami pointačního okuláru. Ujasněte si kde je sever, jih, východ a západ v okuláru.

3. Při zapnutém pohonu polární osy přesně vycentrujte hvězdu a pozorujte, kam se pohybuje. Pohybuje-li se k jihu, je polární osa příliš východně. Otočte proto hlavou montáže v azimutu více k západu (proti směru hodinových ručiček). V případě, že se hvězda posunuje k severu, postupujte opačně - otočte hlavu montáže v azimutu k východu (po směru hodinových ručiček). Nalezněte znovu hvězdu, vycentrujte ji a opět ji sledujte. Měla by se pohybovat již pomaleji. Pokud se hvězda začne pohybovat druhým směrem, správnou polohu osy montáže jste přejeli a je třeba se v azimutu vrátit o něco zpět. Bod 3 opakujte tak dlouho až hvězda zůstane na svém místě ve směru sever-jih alespoň několik minut. Pohyby ve směru východ-západ (tj v rektascenzi) můžete ignorovat, jsou způsobeny periodickou chybou montáže a odstraní se při vlastním fotografování pomocí pointování.

4. Nalezněte vhodnou hvězdu v deklinaci 0 až +20° ve výšce okolo 10-20° nad východním obzorem. vycentrujte ji a sledujte opět, kam se pohybuje. Pohybuje-li se hvězda směrem k jihu, je polární osa příliš nízko, takže zvětšete její elevaci (zdvihněte ji, aby mířila výše nad obzor). Pohybuje-li se hvězda severně, míří osa příliš vysoko, takže elevaci naopak zmenšete. Celý proces několikrát opakujte podobně jako v předchozím bodě, až bude hvězda ve směru sever-jih bez pohybu. Lze použít i hvězdu nad západním obzorem, ale změny elevace potom musejí být obrácené (hvězda se posunuje k jihu - zmenšit elevaci, k severu - zvětšit elevaci polární osy).

5. Pokud jste udělali hodně korekcí (byli jste od správné polohy osy hodně daleko) a stativ nestojí absolutně rovně (což je téměř vždy), doporučuji ještě znovu provést body 2-4, protože každá změna v azimutu ovlivní nepatrně i elevaci a obráceně, nestojí-li stativ naprosto vodorovně.

6. Pro dobrou fotografii v primárním ohnisku při ohniskové vzdálenosti 1 metr a předpokládané době expozice okolo půl hodiny je třeba, aby při zhruba 100 násobném zvětšení vydržela hvězda bez znatelného posunu v deklinaci (tj směru sever-jih) alespoň 5 minut. Při nedodržení této přesnosti se na snímku objeví rotace obrazového pole, která způsobí, že všechny hvězdy kromě té, na kterou bylo pointováno se zobrazí jako krátké čárky či části oblouků.

Obr.2 Nastavení azimutu k bodu 3

¨

Obr.3 Nastavení elevace k bodu 4

Zdroj:

http://web.quick.cz/frantabilek/astrofoto/ustaveni/ustaveni.html

http://foto.astronomy.cz/fot.htm