QHY 5MII na DSO?:Amatérská astrofotografie

O této kamerce jsem se zmiňoval už v minulosti, poprvé jenom technický popis (na klik ZDE), po druhé zkušenosti s planetárním snímáním (na klik ZDE).

Nebudu tedy opakovat, co jsem již psal jednou a začnu rovnou mými zkušenostmi při používání této kamery na DSO. Samozřejmě zde nehodlám tvrdit, že je to kamera určená pro tyto účely - to ani náhodou. Nicméně by byla škoda ji nepokusit potrápit i s hodně špatnými podmínkami. 

Konstrukce k připojení na fotokomoru od pana Drbohlava se nic nezměnilo. Je to samá konstrukce, jenž byla použita při snímaní Měsíce, popřípadě planet. Jenom tedy pro přimomenutí celý "bazmek" vypadá takto:

Jak je vidět, žádná sláva. Ostření probíhá manuálně, nicméně zrovna s tímto typem se domnívám, že je tam i dostatečná rezerva pro případné použití filtrového kola.

Nyní bych přikročil k tomu, jak jsem zkoušel touto pidi kamerkou fotit DSO. Jeden z úplně prvních pokusů s touto kamerou dopadl hodně tragicky, špatně jsem odhadl jak zesílení, tak expozici a díky tomu výsledek nestál opravdu za nic, což můžete posoudit na tomto obrázku.

Nicméně díky tomuto pokusu jsem získal nějaké zkušenosti, které jsem se rozhodl o několik měsíců později zúročit a test zapakovat s přáním, že výsledek bude alespoň o řád lepší. Jak jsem tedy postupoval?

Po nasazení a zaostření kamery na hvězdu pomocí Bachtinovy masky, jsem si vybral docela náročný objekt, obzvlášť kvůli vysokému rozdílu jasu mezi jádrem a krajními oblastmi galaxie. Možná že už tušíte, že volba padla na M31. 

Hodnotu zesílení jsem nastavil od oka na 60%, expozici aby bylo něco na snímku vidět, na 80 sek. Gammu jsem stáhl na 0,9. Znova opakuji, že tuto nastavení byl jenom takový můj typ po předchozích zkušenostech.

Jako snímací program jsem zvolil program EZ Planetary ve kterém zároveň probíhal odečet DF snímků. Zde se při zpracování objevil první náznak problému. Odečet neproběhl tak, jak bych si představoval, na fotografii jsou vidět artefakty vzniklé právě tímto špatným odečtem. Bohužel netuším, zda za to může samotný program nebo skutečnost, že jsem v programu nastavil pouze 5 temných snímků, které se odečítaly od aktuálního snímku. Při kontrole snímků jsem také zjistil jednu nemilou věc, že hodnota úrovně pozadí  je u každého snímku odlišná. To by vysvětlovalo ty problémy s DF.

Na druhou stranu si myslím, že test dopadl v celku obstojně, vzhledem k tomu, že pro tyto účely tato kamera opravdu nebyla zkonstruována. Pro snímek nepostižený tolik kompresí, klikněte na odkaz pod obrázkem.

Snímek byl složen v DSS, k finální úpravě jsem zkombinoval dvě expozice tak, abych se dostal více detailů v blízkosti jádra.  Bohužel na testování jsem používal téměř prehistorický notebook, který má velkou tendenci se kousnout, pokud mu kamerou posílám příliš velké rozlišení snímků. Kvůli tomu, abych nemusel řešit s tím způsobené problémy, jsem nastavil rozlišení na 640x512.

Samozřejmě při této expozici je jádro přesvětleno, ale o to v tomto testu ani nešlo. 

Jaká je velikost snímaného obrazu při ohnisku 550 mm? Lepší představu si uděláte na obrázku níže, kde je mnou pořízená fotografie galaxie M31 s Canonem a minimálním ořezem a ve středu v černobílém rámečku je přidán snímek právě z QHY 5MII. 

K testování se určitě ještě vrátím. Pokusím se zjistit, zda by bylo lepší použit v programu EZP více temných snímků, popřípadě použít přímo jiný program - pokud ho naleznu. Dále bych rád vyzkoušel větší rozlišení snímků a v neposlední řadě i více expozic. 

Nicméně i na tomto snímku jde vidět, že kamera je shopna s přimhouřenýma očima, pořizovat nenáročné snímky DSO. Kladně hodnotím fakt, že je opravdu citlivá a díky kratším časům nemusím řešit pointaci jako takovou. Mezi negativa patří jednoznačně fakt, že kamera disponuje pouze 8 bitovým výstupem a z toho vyplívající omezení. Nicméně na takové malé hrátky s CCD focením dostačuje. Není to ideál, nicméně co čekat vzhledem k jejím parametrům a ceně. :), ale jde to.