Test Tair 300 mm:Amatérská astrofotografie

Tento objektiv jsem získal od pana Karla Sandlera za velice sympatickou cenu, čímž mu  tímto děkuji. 

Trocha suché specifikace od výrobce:

ohnisko 300 mm (naměřeno cca 303 mm)

skupina 4 čočky

clona 4,5-22, lamel 15  

rozlišení 25/18 řádků na milimetr (střed/kraj)

určen původně pro formát 6x6 

originální bajonet: Pentacon six

Čím začít? Rozhodně bajonet. Proto, aby se to dalo přidělat na zrcadlovku, je původní bajonet k ničemu. Naštěstí jsem k objektivu dostal redukci na závit M 42, výrobce Foto Škoda. Redukce - tedy její délka, je vyrobena tak, aby šlo i s následující redukcí M 42/ bajonet Canon EOS, zaostřit na nekonečno, z čehož jsme měl nejvíce obavy.

Bohužel redukce M 42/Canon EOS, nesplňuje plně mé požadavky na tuhost. Domnívám se, že je to špatnou volbou výrobce (jeden nejmenovaný asijský stát), na fotoaparátu je určitá vůle. Samovolně se to nepohybuje, ale když člověk na to šáhne a malinko zabere... Na kolik se to podepsalo na následujících testech nemohu objektivně v současnosti posoudit. Mám objednanou (prý) přesnější redukci (za výrazně více peněz), tak uvidím.

Obr.4 Redukce M42 bajonet Canon 

Při testech jsem fotil na plnou díru, usazeno bylo na EQ6. Objektiv by si rozhodně zasloužil více testů na různých clonách, ale jelikož bylo po delší době jasno, primárním cílem bylo vyfocení supernovy v M82 a na podrobnější testy už nezbyl  čas.

Zaostření jsem prováděl přes Bachtinovu masku. Podle risky na objektivu se nedá řídit, na nekonečno je zaostřeno kousek před. Přičítám to optické délce redukce M42, na druhou strunu je jistota, že se dá ostřit do maximálního rozsahu.

 

  Na další fotografii je vidět poloha ostřícího kroužku v okamžiku zaostření na nekonečno. 

A nyní konečně k výsledkům měření. Objektiv si vedl velmi dobře, i na clonu 4,5 - zvláště pokud si člověk uvědomí stáří testovaného kusu. Je pravdou, že o proti dnešním objektivům má horší rozlišení čar na milimetr. Já ovšem tento objektiv plánuji využit pro fotometrii proměnných hvězd a tam mě to nijak netrápí. Na internetu lze nalézt i fotografie DS, focené tímto objektivem. Já jsem při měření vycházel z této moje fotografie, je to oblast kolem Polárky. Plná verze na klik ZDE  (JPEG) a ke stažení RAW na klik ZDE.

Jako první uvádím vinětaci. Žádné extra překvapení a dopadlo to podle očekávání - ostatně i všechny další testy jsou hodně slušné, překvapila mne pouze analýza Flat frame. Měření bylo děláno v programu CCD Inspector a vycházel jsem z RAW snímku.

Zde je výsledek měření pole. Čekal jsem střed pole rozhodně blíže optické osy. Nicméně opravdu nevím, zda se na výsledku negativně neodepsala právě redukce Canon. Až budu mít k dispozici lepší, rozhodně test zopakuji.

Další grafy již žádné překvapení neobsahovaly a držely vysoký standart.

Test jsem zopakoval s novou redukcí a výsledky byly podobné, kromě Flat frame. Zde to již vypadalo podle očekávání.

Objektiv podává velice slušné výkony, s přihlédnutím na konstrukci a dobu výroby. Při focení DS objektů je nutné počítat s určitým omezením při zobrazování detailů, vyplývající z rozlišovací schopnosti. Pro astrofoto je klíčové rozumné zkreslení v rozích. Mezi zápor patří absence FMC vrstev, takže je nutno počítat s barevnou vadou. Samozřejmě objektiv nemůže konkurovat dalekohledu, stejně tak některým výrazně dražším objektivům. Vždy je důležité si uvědomit účel použití. Pro první astrofotografické pokusy mohu doporučit, další využití je spíše pro speciálnější okruh - v mém případě fotometrii.

Zkusil jsem i otestovat tento objektiv na Slunce. Bohužel, zde se výrazně projevila nižší rozlišovací schopnost, která ve spojení s telekonvektorem se ještě zvýraznila. Při zpracování vylez výrazným způsobem šum, nepomohlo ani složení 20 snímků. Příště zkusím výrazně více expozic, nicméně nepředpokládám, že detailům to nějak výrazně prospěje - protože jak se říká: Kde nic není ani Registax nepomůže. Nicméně ale hodnota šumu by měla poklesnout na  přijatelnější úroveň.